Původ slova feferonka má dvě pravděpodobné určení. Může pocházet jako zkomolenina z němčiny tedy německého Pffefr. Druhým vysvětlením je původ z italštiny, kde tamní termín Peperoncini je celosvětově znám díky italské kuchyni a navíc je to přímé označení pro pálivé papričky.
Závazná československá státní norma (ČSN) číslo 50167 Pfeferonový salát nebo 50168 Pfeferonový salát se sýrem. Tak se ve státních a družstevních výrobnách lahůdek připravoval podle jednotného vzoru feferonkový salát v době socialismu.
Ve své době byl žádaným produktem, protože jednoduše řečeno, nebylo na výběr. Chtěli bychom říci, že produkt zvaný feferonkovým salátem, ve kterém se dle závazných norem nacházelo minimum feferonek, a to ještě pouze konzervovaných, vzal po revoluci za své. Opak je pravdou a v tomto případě jakoby se čas zastavil. Při ochutnávání feferonkových salátů od různých současných výrobců mně běhá mráz po zádech a po přečtení éčkových složení (to je povinné i u vážených salátů na vinětě) odkládám tyto „lahůdkářské výrobky” úplně. Potom se nedivím jisté nostalgii po produktu z let dávno minulých.
Naštěstí existují i domácí recepty na tento velmi pikantní salát. Jeden náš originální předkládáme i v naší kuchařce.
Výběr kvalitních surovin je pro feferonkový salát stěžejní. Čerstvé feferonky a kapie, kvalitní sterilovaná a nakládaná zelenina, jsou příliš drahé suroviny, než abychom je mohli znehodnotit podřadným salámem či sýrem. Ostrost salátu můžeme podle sebe ovlivnit množstvím čerstvých i nakládaných feferonek. Nakládané feferonky se svou pálivostí často liší, malé třešňové jsou tak akorát. To, jak velkou pálivost čerstvých feferonek částečně potlačit a tepelným zpracováním s důležitými ingrediencemi vyladit chuť salátu, předkládáme v našem receptu na „Feferonkový salát”…
