Žito je sice díky nižšímu obsahu lepku zdravější, ale špatně drží tvar (u pšeničné mouky je to naopak). Žitný chléb je nápadný svou tmavší barvou. Vydrží také déle čerstvý. Žitná a pšeničná mouka jsou chuťově diametrálně odlišné.
Chléb se u nás dříve pekl jen ze žita. Toho se ale rodilo čím dál míň, a tak se začala přimíchávat pšenice. Nejdřív se dávalo deset procent, pak dvacet, podle toho, jaká byla úroda žita. Čím blíž ke středu Evropy, tím víc se mouka míchá s žitem, zatímco v jihozápadních částí Evropy se setkáváme nejvíce s pečivem z pšeničné mouky. Ale právě pšeničná mouka převládá dlouhá léta i u našich chlebových produktů (v obchodech jsou označované jako chléb Šumava, konzumní nebo kmínový). Opravdu žitný chléb bývá na našem trhu spíše drahým doplňkem pšeničných a pšeničnožitných (kde žitná mouka je obsažena pouze v malém procentu) produktů. Při upečení žitného chleba v naši domácí troubě se nás cenový rozdíl tak výrazně netýká (několikakorunový rozdíl v nákupu mouky).
V tomto receptu jsme vsadili na pivo, které dává našemu chlebu jedinečnou chuť a těsto není potřeba ještě kombinovat s dalšími surovinami. V jednoduchosti je krása…
