Broskvoň obalená dozrávajícím ovocem, to je signál pro každého, byť drobného zahrádkáře k urychlenému zpracování. Není na co čekat, protože broskve na vrcholu léta dozrávají poměrně rychle. V tento čas se broskve v čerstvém stavu jednoduše řečeno přejí a majitelé broskvoní skvostné ovoce rozdávají v okruhu rodiny i známých ve větším množství (jinak plody z větví stromu spadnou a jsou pouze ptačí a hmyzí potravou), takže se o zpracování broskví zajímá daleko širší okruh lidí. Podobné je to i s jinými druhy peckovin, například s meruňkami nebo se švestkami.
Zavařování ovoce nutně neznamená vaření kompotu (který bývá více dochucen). Cukr slouží jako konzervant, ale pokud nevaříme sladký kompot, pracujeme s cukrem přiměřeně (1 kg cukru na 1 l vody je příliš mnoho) tak, abychom zavařené ovoce (v tomto případě broskve) mohli v budoucnu použít nejen ve sladké kuchyni.
Na zavařování vybíráme ovoce plně zralé, ale pevné. Při zavařování celých půlek se lépe pracuje druhem broskví či nektarinek snadno oddělitelných od pecky, protože toto ovoce zavařujeme vždy nejen oloupané, ale i vypeckované (meruňky či švestky samozřejmě zbavovat slupky nemusíme). Slupka i pecka broskví působí v zavařeném ovoci neprakticky a s postupem času uvolňuje do polotovaru nežádoucí větší množství hořkosti. Avšak lehká, velmi jemná nahořklá příchuť bývá u zavařovaných peckovin vítána. Není dobrá volba získávat nahořklou příchuť přidáváním pecek (někdy dokonce rozlomených) do sklenice k ovoci (bohužel je to uváděno v mnoha receptech). Hodně druhů pecek (třeba právě u meruněk a broskví) obsahuje jedovatý kyanogenní glykosid amygdal, který jim dodává výrazně hořkou chuť. I když se z jedné či dvou pecek dospělý člověk neotráví, nakládané broskve (meruňky apod.) jsou i vítanou součástí stravy malých dětí, a to už by byl při zmíněné přípravě hazard s jejich zdravím.
Příjemnou a pouze velmi málo výraznou stopu nahořklé chuti docílíme přidáním citronu včetně kůry a několika mandlí při vaření cukrového nálevu. Mandle je název pro jádro pecky plodu mandloně obecné (Prunus dulcis), paradoxně příbuzné s meruňkami a broskvoněmi. Syrové mandle divokých mandloní obsahují též prudce jedovatý amygdalin (tato „hořká“ jádra se však používají pouze průmyslově), ale v potravinářství se setkáváme pouze se „sladkými“ jádry vyšlechtěných mandloní, kde je amygdalin takřka eliminován…
