Základní těsto na lasagne i další druhy pasty

Těstoviny jsou potravinový produkt, který se vyrábí z nekynutého a chemicky nekypřeného těsta. První zmínka o nich pochází z 1. století n. l. ve známé Apiciově kuchařské knize (který žil v době císaře Tiberia). Jedná se o starobylou sbírku receptů z doby římské, kde je např. popisována příprava sekaného masa nebo ryb obložených těstovinami „lagana” (předchůdce lasagne). Z toho můžeme usuzovat, že těstoviny (Itali nazývanými „pasta“) pocházejí opravdu z Itálie. A „lasagne“ je opravdu základní těstovinový plát, z kterého můžeme vytvořit další druhy pasty.

V současnosti rozlišujeme mnoho druhů těstovin, a to jak podle druhu mouky, ze které jsou připraveny (pšeničné, semolinové, špaldové, ječné, žitné, z bezlepkové mouky – pohankové, kukuřičné nebo rýžové), jestli jsou do přípravy těsta použity vejce nebo části vajec (vaječné nebo bezvaječné), podle využití (např. polévkové těstoviny), zdali je těsto plněné či nikoli, tak v neposlední řadě podle tvarů pasty. Zvláště u posledních dvou zmíněných druhů těstovin (plněných i neplněných, ručně i strojově vyráběných) si Italové v přidělování názvů libují a nemělo by velký význam snažit se je v české kuchařce vyjmenovávat! A raději se ani nezmiňujeme o regionálních názvech pokrmů z těstovin, po celé Itálii připravovaných.

Nás v tomto receptu zajímá především příprava kvalitního těsta z pšeničné hladké mouky, vaječných žloutků a vody na dobrou základní pastu zvanou lasagne. Z tohoto polotovaru můžeme vycházet pro další těstovinové výrobky a pokrmy, nejen co se italské kuchyně týče…

Suroviny:

(4-8 porcí, dle dalšího využití těsta)

  • Hladká pšeničná mouka
    (nejlépe Extra „00“) 400g + na pomoučení
  • Vaječné žloutky 4ks
  • Voda dle potřeby cca 1dl

Postup:

Z vajec oddělíme žloutky od bílků.

Všechny suroviny smícháme přímo na pracovní desce (válu) nebo v míse za použití domácího robotu s hákem.
Začínáme moukou s důlkem pro vložení žloutků. Vlažnou vodu přidáváme dle potřeby, postupně během vypracovávání těsta. Vypracované těsto nesmí být tuhé a zároveň se nesmí lepit.

Hotové těsto pomoučíme, zabalíme do potravinářské folie a necháme alespoň hodinu odpočinout v lednici. Tento druh těsta můžeme vypracovat a den v chladu uchovat před vlastním tvarováním a vařením pasty, ale pozor, při delším skladování začíná šednout. Pokud se k další výrobě těstovin dostaneme později a těsto vyndáme z lednice již mírně zašedlé, nemusíme zoufat, dalším zpracováním těsto opět zesvětlá (je to patrné i z naší fotografie).

Na pomoučené pracovní ploše těsto vyválíme na tenký plát o tloušťce 1-2 mm.
Z těsta nožem či rádýlkem vykrajujeme obdélníky o velikosti cca 15×10 centimetrů, tzv. „lasagne“. Důležité upozornění: při odkládání jednotlivých plátků lasagní syrové těsto nikdy neklademe přes sebe, slepí se a můžeme válet znovu!
Z plátu těsta můžeme též rovnou vykrajovat např. čtverečky či kolečka na raviolli, tortelli, tortellini, pelmeně či pirohy. Snadno plát nakrájíme na nudle např. fettuccine (cca 1-5 cm široké) nebo o něco tenčí tagliatelle.
Výborný pomocník je strojek na těstoviny, ve kterém z pomoučené placičky těsta snadno mezi válci vytvoříme základní plát těsta pro další vykrajování a tvarování. V nástavci můžeme rovnou zhotovit další druhy těstovin (např. špagety i zmíněné druhy nudlí).

Čerstvé těstoviny vaříme v dostatečném množství řádně osolené vody (cca jedna plná lžička na jeden litr vody). U těstovin z tohoto druhu těsta doporučujeme vřící vodu zakápnout trochou oleje, aby se pasta neslepovala (zvláště při vaření plátů lasagní). Pastu vaříme takzvaně na skus – al dente, což je podle italských receptů nezbytné. U nás v Čechách máme někdy raději těstoviny dovařené, ale v žádném případě nesmí být rozvařené. V každém případě platí, že při vaření těstovin se řídíme podle stupně uvaření dané těstoviny, nikoli časem…

Fotogalerie:

error: Kopírování obsahu je zakázané