Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara. U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara, které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Jedním z obyčejů v našich zemích je i pečení beránka. Pokud bychom si chtěli připomenout symboliku spojenou s beránkem, musíme se ohlédnout k židovským a křesťanským tradicím. Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při svém svátku pojídají beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
Nás však více zajímá gastronomická podoba beránkova symbolu. Velikonočního beránka v našich domácnostech vnímáme především jako sladký pečený pokrm, vhodný ke snídani nebo jako doplněk ke kávě či čaji při rodinných a přátelských setkáních o dnech svátečního volna. Proto hospodyňky beránka pečou na počátku Velikonoc z důvodu čerstvosti, velikonoční dekorace a připravenosti na případnou návštěvu.
Výběr a pořízení si formy s hezkým reliéfem beránka je důležitý z hlediska vizuálního, avšak při konzumaci oceníme chuť a vláčnost tohoto svátečního moučníku. Proto nabízíme recept na „Velikonočního beránka z tvarohového těsta s vlašskými ořechy“, který je skvěle jedlý i bez jakékoli polevy. Glazírování (glazování) bílou čokoládou či přelití jinou polevou je již tzv. třešnička na dortu. Při jeho konzumaci se nám zaručeně nebude „prášit od huby“, jako u většiny výrobků zakoupených v supermarketu…
