Chřest, nazývaný též špergl, je trvalá bylina patřící do početného rodu „asparágusů“. Pravlastí chřestu jsou stepní oblasti střední Asie a jižního Ruska, proto odolává mrazu i suchu. Nemá však rád těžké a vlhké půdy. Historické nálezy svědčí o tom, že chřest pěstovali už staří Řekové a Římané před více než 2000 lety. Do vnitrozemí Evropy se chřest dostal v 15. století a ve středověku se začal v západní Evropě pěstovat v klášterních zahradách pro léčebné kúry. Proto dostal přídomek lékařský (Asparagus officinalis). V novověku se pěstování této velmi zdravé zeleniny rozšířilo po celé Evropě, neboť křehoučké mladé výhonky se staly oblíbenou delikatesní pochoutkou a zpočátku byl považován za výsadu šlechticů. I v Česku (hlavně na Moravě) má pěstování chřestu dlouholetou tradici (např. v Ivančicích u Brna nebo v Hostíně u Vojkovic). Komunisté však vtiskli chřestu nálepku nechtěného buržoazního přežitku, a tak jsme na dlouhou dobu ztratili povědomí nejen o jeho pěstování, chuti, kvalitě, ale i kuchyňské přípravě. To se postupně mění k lepšímu a obliba chřestu u nás každoročně opět stoupá, což je velice dobře, hlavně, když známe léčebné účinky chřestu a víme o jeho příznivém nutričním látkové složení.
Chřest mimo jiné léčí a prospívá při onemocnění ledvin a močového měchýře, při poruchách funkcí jater a žlučníku. Příznivě působí na srdce a krevní oběh, ale i na nervovou soustavu, když ulevuje od bolesti zad. Bohatý je na vlákniny, má velký obsah vody a bílkovin, ale málo sacharidů a lipidů. Významně jsou v něm zastoupeny vitaminy A, B1, B2, C, E, niacin a kyselina listová.
I když existuje na 300 odrůd chřestu, rozlišujeme chřest hlavně podle barvy a způsobu pěstování na bílý a zelený. Pod zemí je stonek vždy bílý. Když vykoukne nad zem, tak vlivem světla a fotosyntézy nejprve zfialoví, posléze zezelená. Velmi důležité je při nákupu v době chřestové sezony (od dubna do konce června) dávat pozor na čerstvost chřestu. Čerstvý chřest je pevný, stonek při zlomení křupne.
Uvaření chřestu, jako lehkou přílohu, nezabere mnoho času, tak si můžeme dopřát tuto křupavou zeleninu doplnit třeba vyhlášenou holandskou omáčkou. Ta je však ve skutečnosti francouzského původu. Její ruční vyšlehávání metličkou ve vodní lázni si můžeme zjednodušit naší vychytávkou, ve které si vezmeme na pomoc mlékovar (známý „písáček“) a kuchyňský robot. Kombinace chřestu s holandskou omáčkou je spolehlivou přílohou k mnoha pokrmům, ale může posloužit i jako lehký předkrm…
