Pokrm, který tvoří kuličky z mletého masa a smetanová omáčka hořčicového či koprového nádechu, a podává se téměř výhradně s bramborovou kaší (nebo bramborami), je přiřazován mezi švédské speciality (köttbullar).
Jeho původ je však přinejmenším nejasný.
Název pro smetanovou omáčku „velouté“, ze které tento recept bez pochyby vychází, si přivlastnili Francouzi, takže, proč by se Švédové nemohli inspirovat právě zde.
Objevila se též tzv. turecká varianta vzniku masových koulí na základě humorných příspěvků na sociálních sítích, které nepochopila některá světová média a nevhodně vážně je interpretovala (na historickém základě pobývání švédského krále Karla XII. v tureckém exilu na počátku 18. století). Turecké masové koule se nazývají köfte a na rozdíl od švédských kuliček nikdy neobsahují vepřové maso.
Málokdo však ví, že tento pokrm zřejmě pochází z Čech nebo Moravy. Když švédská vojska za třicetileté války v první polovině sedmnáctého století opouštěla naše území, jistý švédský šlechtic si z jednoho valdštejnského panství recept (údajně i s kuchařem) přivezl domů do Švédska. Tam se v různých variantách těší nebývalé oblibě.
U nás, ale vlastně po celém světě, jsou švédské masové koule či kuličky známé hlavně díky propagaci známého švédského řetězce na výrobu nábytku. Tam je jídlo prezentováno jako švédská specialita, ale často spíše ve formě polotovarů či výrobků z nich, tedy na hony vzdálené poctivé přípravě v domácí kuchyni.
Při výběru masa na čerstvé umletí by v tomto receptu měla být zastoupena zvěřina (která je nahrazována hovězím) společně s vepřovým.
