Polévka z kapra je nedílnou součástí štědrovečerního menu. Vím, často je pro zúčastněné osoby u sváteční tabule nutné zlo. Někdo ji přímo striktně odmítá. Přiznám se, že ani já nejsem horlivým stoupencem rybích polévek. Tím spíše vás žádám o podrobném přečtení a vyzkoušení tohoto receptu. Zajisté poznáte, že kvalitní hustá kapří polévka připravovaná bez mouky „nevoní“ odpuzující rybinou.
Důležitá je zelenina a vnitřnosti kapra (jikry i mlíčí) i jeho maso. Finální neobvyklé dochucení by mělo zůstat mým kuchařským tajemstvím, ale recept by byl neúplný…
Tuto polévku ochutnali i zarputilí odpůrci rybích polévek. Jejich výroky bych shrnul do několika slov: „Nevěřím, neuvěřitelné, tak tohle můžu“.
S vařením polévky počítáme již při porcování kapra, kterého filetujeme pro další úpravu na štědrovečerní tabuli. Maso ze seříznutých žeber (hlavních kostí) je významnou součástí naší polévky. Odříznutou hlavu kapra nezapomeneme zbavit žaber (vývar by zhořkl a celou polévku bychom mohli vyhodit).
Z jednoho kapříka (velikost samozřejmě vybíráme podle počtu porcí) máme dostatek surovin na polévku i specialitu k hlavnímu chodu, až na vnitřnosti. Dopředu nikdy nevíme zda jsme „ulovili“ mlíčňáka nebo jikrnačku. Proto se zároveň s pořízením kapra ještě snažíme dokoupit trochu od obou druhů vnitřností…