Dlouho panovalo přesvědčení, že broskve (Prunus persica) pocházejí z Persie, tedy z dnešního Íránu. Jejich prapůvod je ale třeba (stejně jako u meruněk) hledat v Číně, kde je prokazatelně znali již před čtyřmi tisíci lety.
Broskví je vyšlechtěno mnoho odrůd, které se liší například oddělitelností pecky od dužiny, tvarem, barvou dužiny (bělomasé, žlutomasé a červenomasé) i slupkou, která je převážně sametová (pokrytá jemnými chloupky). Jednou ze skupin odrůd broskví jsou nektarinky, které mají tenkou hedvábně hladkou slupku.
V závislosti na stupni zralosti se pohybuje tvrdost i sladkost plodu. Tvrdší, méně zralé plody necháváme dozrát v pokojové teplotě, zralé broskve by se naopak měly skladovat v chladu, a to maximálně po dobu 3 až 5 dnů. Proto je často potřeba broskve (nektarinky) rychle a jednoduše zakonzervovat. Třeba do podoby výborného džemu nebo marmelády…