Výraz „koktejl“ najdeme v literatuře již počátkem devatenáctého století. Tímto slovem se nejprve označovali nápojové suroviny různými způsoby zakomponované v nápoj jediný – koktejl. S mícháním nápojů samozřejmě vznikla i nová profese – barman (jedna ze specifické odnože číšníka), jehož hlavním úkolem je zručně namíchat zajímavé kombinace nápojů přímo před zraky hosta podniku (tzv. baru). Věhlasní šéfkuchaři však nechtěli zůstat pozadu a tak do svých menu zařadili též pokrmy s názvem koktejl. A to tak, že je byli schopni na různých recepcích a banketech „namíchat“ před publikem rozličné saláty z předem připravených surovin a ingrediencí.
Převážnou část pokrmů s názvem „koktejl“ tvoří saláty s přidáním majonézy. Na konci dvacátého století se dosud velká oblíbenost salátů zvaných „koktejl“ jakoby propadla. Důvod je zřejmý. Majonéza, která je výrazným prvkem většiny těchto pokrmů se změnila. Použití dobře připravené majonézy z čerstvých vaječných žloutků nahradila chemická hmota z průmyslové výroby plná umělých ochucovadel, po vejcích ani památky. Ta se dostala ke slovu až koncem minulého století. Od té doby s ní bojujeme, protože znehodnocuje mnoho pokrmů. Jednoduchým zhotovením domácí majonézy můžeme alespoň v naší domácí kuchyni vrátit ztracený punc nejedné speciality, aniž bychom ji brali jako retro.
Použití čerstvých surovin je v našem receptu stěžejní (domácí majonéza, ananas, pomeranč, citron). Uvaření kuřecího masa v páře je nejlepší možnou metodou pro zachování šťavnatosti a všech výživových látek v surovině. Chuť našeho koktejlu můžeme ovlivnit přidávanými ingrediencemi. Jako předkrm může být lehce slanější a mírně pikantní, pro děti naopak sladší a lahodný…
