Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus) je domestikovaná forma evropského králíka divokého. Centrem chovu králíka domácího byla tradičně Francie, oblast dnešní Belgie a Nizozemí či Anglie. Do Střední Evropy se chov králíků rozšířil až po napoleonských válkách a v Česku se chov králíků rozvíjel až na sklonku 19. století, avšak velmi rychle se u nás rozšířil a zdomácněl. Zdravé králičí masíčko s minimálním obsahem cholesterolu je v české a moravské kuchyni využíváno k mnoha, dnes již klasickým, specialitám. V naší domácí kuchyni však skvělé králičí můžeme využít i k přípravě receptů vymykajících se z české i evropské klasiky.
Naše „Králičí ragú na mexický způsob” je jedna z možností méně tradiční úpravy králičího masa, zvláště, když jemné masíčko ze hřbetu ušáka je na ragú jako stvořené. Připomeňme jen, že ragú je pokrm z krájených kousků masa (většinou na drobnější kousky) s přidáním dalších surovin a ingrediencí (zeleniny, koření, bylinek, vývaru), dušený do konzistence hustější omáčky (někdy je omáčka zredukovaná na minimum, záleží na způsobu podávání).
Mexické pokrmy jsou v Evropě známé hlavně použitím surovin, jako jsou fazole, kukuřice, rajčata, paprika. Tyto suroviny samozřejmě hojně využíváme i v tomto receptu. Mexičanům králičí maso nic moc neříká, zato si libují v kuřecím (na náš recept můžeme použít i maso z kuřecích nebo krůtích prsíček či stehen).
A jaká by to byla mexická specialita bez pravé kukuřičné (nikoli pšeničné) domácí tortilly?
