Pokud zavítáte do Maďarska a máte chuť na pokrm připomínající českou specialitu „guláš“, rozhodně slovo guláš nepoužívejte. Pod takřka stejným výrazem vám bude servírována masová polévka, sice výborná, ale na hony vzdálená guláši. Naopak, maďarský pokrm zvaný „perkelt“ je, dalo by se říci, podobný paprikovému druhu guláše (kterých v Čechách známe bezpočet, přeci jen jsme „gulášová velmoc“). V žádném případě však nechceme zpochybňovat maďarský původ perkeltu, zvláště, uvědomíme-li si, jak je tento národ na přípravu své speciality citlivý.
Žádný vyhraněný recept na originální perkelt neexistuje (stejně tak, jako na guláš). Rozdíly mezi perkelty jsou hlavně v druhu použitého masa. Nejčastěji se perkelt připravuje z hovězího nebo vepřového, výjimkou není ani drůbež. Milovníkům zvěřiny tento maďarský národní pokrm vřele doporučujeme při použití jeleního, srnčího, dančího či masa z divokého prasete. Ale pozor, právě specifická chuť i vůně zvěřiny (jakožto i skopového či jehněčího) může od skvělého perkeltu některé strávníky odradit (podle toho, pro koho perkelt připravujeme, používáme maso). Někdy jsou opravdu vhodnější zmíněná „méně voňavá masa“.
To, co mají perkelty společného, a čím se do jisté míry od českých gulášů odlišují, je bohatší použití paprik (sušených mletých i čerstvých) a čerstvých rajčat (nikoli protlaku). Tím je daná červenější barva, případně i konzistence (hustota) omáčky.
Klasickou přílohou k perkeltu je těstovina, ale pozor, žádná Itálie. Tarhoňa je specifickou uherskou těstovinou (maďarskou i slovenskou), která si žádá i specifickou přípravu…
