Je důležité si uvědomit, že majonéza je kulinářský výrobek z čerstvých vaječných žloutků a oleje. Vše ostatní jsou pouze náhražky, kterých jsou plné obchody. Při přečtení (dnes již povinného) složení zakoupeného výrobku ve sklenici či kelímku s názvem majonéza, nalezneme všemožné druhy „Éček“ (konzervanty, zahušťovadla, barviva, dochucovadla), jen ta základní surovina, která dělá majonézu majonézou, se nějak vytratila (při troše štěstí je nahrazena vaječnou sušinou). Z toho jasně vyplývá, že majonézu si musíme vyrobit sami, protože kvalitní výrobek z čerstvých vajec koupit zkrátka nelze!
Majonéza je vhodná k masům a zelenině různých úprav. Slouží jako základní polotovar k přípravě majonézových omáček a dipů či přísada do salátů a jiných jídel. Již při samotné přípravě domácí majonézy zohledňujeme její další použití (v chuti případně i konzistenci). V jednom receptu zmiňujeme dva způsoby výroby majonézy. V domácí kuchyni je jednodušší i více používaná výroba pomocí kuchyňského robotu.
Výroba domácí majonézy je bez tepelné úpravy a nezabere mnoho času. V obchodě jdeme místo k regálu s konzervovanými produkty k boxu s čerstvými vejcemi. Doma nás čeká cca 10 minut výroby domácí majonézy. Odměnou nám je opravdu lahodná majonéza, dochucená podle vlastní chuti nebo dle potřeby k dalšímu použití. Ten, kdo si zvykne připravovat majonézu doma, těžko vezme do úst konzervované průmyslové výrobky, byť věhlasných značek, a dá nám za pravdu, že sklenička či kelímek s jakoukoli kupovanou majonézou (potažmo tatarkou) do našich ledniček zásadně nepatří!
Nutno dodat, že případný nezdar při přípravě majonézy často přisuzujeme nesprávnému postupu. Čerstvost vajec je však daleko častější příčinou, kdy se nám majonéza nedaří vyšlehat do tuhé konzistence (čerstvá vejce lze rozpoznat již při oddělování žloutků od bílků – ta čerstvá jdou hůře).