O nás
Jaroslav Vlk (ročník 1966)
Jsem rodák z Jihočeského Písku, krásného města na zlatonosné řece Otavě s úchvatným historickým centrem s mnoha památkami včetně nejstaršího dochovaného kamenného mostu ve střední Evropě. Při rozhodování o svém budoucím povolání jsem měl jasno. Tehdy velmi prestižní i lukrativní profese číšníka mě uchvátila především nároky na zručnost a profesionalitu obsluhujícího personálu v tehdejších restauracích. A tak jsem odjel na čtyři roky studovat do Českých Budějovic na Střední odborné učiliště, obor číšník s maturitou, jenž mělo tenkrát stejnou váhu jako Hotelová škola, snad jen s mnohem větším důrazem na praktickou přípravu v daném oboru. Tím byla odstartována má kariéra v gastronomii. Svému oboru jsem byl profesně věrný více než 33 let, samozřejmě v různých místech (nejprve v Písku, později v Praze a okolí), i na různých postech (práci číšníka či výčepního vystřídala funkce provozního vedoucího, profesionální kuchař jsem nikdy nebyl, snad jen s výjimkou dvouleté práce ve velké kuchyni při základní vojenské službě). Jedenáct let jsem měl nejmenovaný pražský podnik přímo v pronájmu. Záměrně neuvádím jeho název, protože tato restaurace s několika provozovnami se podobně jako její nájemci často mění. Osobní tragická událost – úmrtí mé dcery přímo na jejím maturitním plese byla velkým mezníkem v mém životě. Nebyl to přímý důvod k ukončení mého podnikání v oblasti pohostinství, ale jistý spouštěč k přehodnocení priorit života. Po posledním ročním pokusu vzkřísit hospůdku v Mníšku pod Brdy jsem se rozhodl v gastronomii dále nepodnikat ani nepracovat. Tím jsem získal časový prostor k napsání a vydání knihy „Maturák aneb, jak to opravdu bylo“ jako odpověď na nehorázné mediální poskvrnění památky mé dcery Barbory. To však neznamená, že jsem na svůj obor zcela zanevřel. Jen se orientuji na to podstatné, a to je domácí kuchtění…
Hana Daňková (ročník 1978)
Pocházím z Moravskoslezského kraje, z Bruntálu, města pod Jeseníky s překrásnou okolní přírodou. Snad to bylo právě vnímání krásy přírody i různých historických zajímavostí (hlavně vše, co se železnice týče) při toulkách s mým tatínkem. Možná se na mně trochu podepsaly geny mé maminky, která svého času dávala umělecké návrhy do sklárny ve Vrbně pod Pradědem. Nicméně pro své povolání jsem si zvolila cestu (tehdy u nás ještě trochu nezvyklou) grafičky. Čtyřleté studium na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě mě posunulo dál v osobním i profesním životě. Změna prostředí ve mně na jistý čas aktivovala trochu toulavou povahu, a to i pro hledání místa, kde bych mohla svou milující profesi alespoň částečně naplňovat. Bylo to složité. Město Bruntál střídal Zlín tam i nazpět. Odjezd do Prahy se jevil jako jediná alternativa, i když s výsledkem krajně nejistým. Zde bylo mnohem širší prostředí, alespoň v rámci klasické grafické práce pro tisk v různých grafických studiích. Větší profesní naplnění mně přineslo až soukromé grafické studio, které mělo smlouvu pro grafické ztvárnění prestižního časopisu s obrovským nákladem v oboru zahrádkářství, jakožto i pro grafiku mnoha malých novin. Bylo mně ctí být uváděna více než 11 let v tirážích jako jediný grafik: Hana Daňková. Nicméně časy se změnily a politické zázemí onoho známého časopisu se rozhodlo jít jinou cestou, jak se záhy ukázalo, tak ke své škodě pro velký propad nákladového tisku. To samozřejmě postihlo i mého zaměstnavatele, potažmo i mě. Avšak ani po jistém pracovním zklamání mě láska k mé profesi neopustila. Zvláště v zjištění, že se dá velice dobře skloubit i s jinými zálibami, např. historií, vařením, pečením a domácím kuchtěním vůbec…
Spolu
Naše osudové cesty se spojily v roce 2013. Vedle vzájemné lásky celý náš partnerský život provázejí i velmi podobné záliby (naše kočky, zájem o historii i současné dění, toulky přírodou či vyjížďka na koních). Tou hlavní a snad největší je radost ze společného domácího kulinářského počínání. Vždyť zábava při domácím kuchtění začíná již samotným vymýšlením nebo hledáním receptů z různých zdrojů, případně v jejich úpravách k obrazu svému. Inspirací je všude kolem nás nepřeberně, stačí se jen rozhlédnout a pořídit si patřičné suroviny, často ty běžné a sezónní. Domácí vaření je právě o surovinách a má-li člověk ke kuchtění vřelý vztah, jistě nelení a využije čerstvých produktů i ke zhotovení různých domácích polotovarů, které jsou v naší kuchyni k nezaplacení a díky nimž si teprve nejvíce užíváme to pravé domácí kulinářství, jakož i výsledné dobroty.
Podobně jako naše maminky a babičky si pečlivě zaznamenávaly své oblíbené recepty, stejně tak jsme začali činit i my, pouze s tím rozdílem, že tužku a papír jsme vyměnili za klávesnici našeho počítače. A protože i psaní našich receptů nás dosti „chytlo“, rozhodli jsme se jednoho dne, že bychom se o naše kulinářské výtvory mohli podělit s ostatními lidmi, nejlépe se širší veřejností třeba ve formě kuchařské knihy. To znamenalo začít od začátku a naše recepty upravit do podrobně srozumitelných textů, pokrmy připravit, naservírovat a naučit se je kvalitně nafotit. Nejen naše společná práce v kuchyni, focení, grafické zpracování nezbytné pro tisk, ale i hledání zajímavých informací o jednotlivých pokrmech či surovinách (které předkládáme v úvodních „perexech“ receptů) jakožto i následná korektura a kompletování knihy, to byla a je náplň téměř veškerého našeho volného času. Během této dosti dlouhé doby se samozřejmě náš přístup k domácímu kuchtění vyvíjel. Objevování dalších a dalších inspirací na různé pokrmy, vyhledávání nových zajímavých věcí o jídlech, studium jednotlivých potravinových surovin, neustálé focení a psaní, to vše nás velice bavilo a zcela pohltilo.
I když jsme od začátku uvažovali o knize na recepty bohatou a rozmanitou, jednoho dne jsme museli říci stop realizaci dalších receptů (alespoň na nějaký čas) a začít s věcmi (zmíněnou korekturou a kompletací), které již pro nás znamenali více práci, než zábavu. I tak se nám počet receptů připravených do naší knihy „S Vlkem za plotnou“ s podtitulem „Opravdu domácí kuchařka“ rozrostl na více než pět stovek, což je slušná porce pro větší kuchařskou knihu, ale potřebná k dostatečnému zastoupení pokrmů v jednotlivých kapitolách i podkapitolách.
Ještě před knižním vydáním naší kuchařky jsme se rozhodli zřídit tyto webové stránky, v nichž nabízíme mnoho receptů v elektronické formě. Nechť slouží jako ochutnávka před pořízením si klasické knihy…