Řepa červená (Beta vulgaris var. vulgaris) je zástupce kořenové zeleniny. Je to zelenina velmi bohatá – obsahuje sodík, draslík, vápník a hořčík. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antioxydantů, které posilují cévy. Z vitaminů obsahuje vitamin C, B a další. První záznamy o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie. Známá byla i ve starém Římě a díky rozsáhlosti Římské říše se rozšířila do celé Evropy. Zde si řepa vydobyla velmi důležité místo, o které částečně přišla až poté, co se v celé Evropě začaly ve velkém pěstovat brambory dovezené z Nového světa.
V poslední době se k červené řepě, coby k jedné z nejzdravějších kořenových plodin, rádi vracíme.
V současné době je červená řepa v čerstvém stavu k mání celoročně. I přesto stojí za to, si řepu naložit a později použít jako chuťový doplněk k různým jídlům, či jako polotovar, který je součástí při přípravě různých specialit.
Je na místě si upřesnit rozdíl mezi řepou nakládanou a sterilovanou, neboli zavařenou. Jediným procedurálním rozdílem je, že v případě nakládání suroviny a ingredience uzavřené ve sklenicích či jiných vhodných nádobách necháváme v pokojové teplotě (posléze v chladu) rozležet, zatímco při zavařování tentýž produkt ve sklenicích dále určitou dobu zahříváme, sterilujeme, což činíme pro prodloužení doby trvanlivosti. Sterilovanou červenou řepu s daným přídavkem chemických „Éček“ lze koupit v každém obchodě. Řepu pouze nakládanou (uzavřenou ve sklenici bez zavaření) koupit jen tak nelze.
Receptů na nakládanou červenou řepu je mnoho. Vždy je kladen důraz na předvaření řepy ve slupce a na zhotovení nálevu.
V našem domácím receptu se soustředíme právě na kvalitu předvařování řepy (v páře se minimalizuje ztráta cenných živin) a vyladění nálevu. Bez čerstvého křenu se při nakládání řepy neobejdeme…