V naší domácí kuchyni nezapomínáme ani na živočišnou surovinu, kterou někdo moc nemusí, ale jiní z ní dokáží vykouzlit neskutečné lahůdky. Ano, jsou to „Vnitřnosti“ neboli droby.

V mnoha kulturních společnostech našich předků byly vybrané vnitřnosti výsadní odměnou pro lovce. Z domácího užitkového zvířete se po porážce zužitkovalo vše a vnitřnosti byly velmi ceněny (známo z domácích zabijaček – prase má pouze jedno srdce, jedna játra, jeden mozek atd., jatýrka či srdíčka z domácí drůbeže mnozí pořádně ani neochutnali). Velkokapacitním chovem naopak začal být vnitřností či jinak řečeno drobů nadbytek a tím se jejich cena velice snížila. Trend se začal ubírat směrem k mýtům o škodlivosti drobů, nehledě na to, že orgány zvířat jsou nutričně bohaté a obsahují značné množství nezbytných vitamínů a minerálních látek.
V naší kuchyni využíváme nejvíce hovězí, vepřové a drůbeží vnitřnosti. Možnost zpracování drobů se u různých zvířat velmi liší. Například hovězí žaludky (dršťky) běžně používáme, zatímco vepřový žaludek slouží pouze jako obal pro tlačenku (střívka na jitrnice a jelita). Mozek z prasete je pochoutka, zatímco mozek hovězí je nepoživatelný. Drůbeží droby zahrnují i krk a drůbkami nazýváme třeba žaludky, srdíčka a jatýrka. Dokonce se s výrazem droby můžeme setkat u prasečí oháňky, nožiček či celé hlavy. Jazyky řadíme též do této kategorie.

Správnou úpravou dokážeme z jednotlivých vnitřností zvířat vykouzlit neskutečně výborné speciality…

error: Kopírování obsahu je zakázané