Bažant obecný (Phasianus colchicus) je velký, pestře zbarvený pták z řádu hrabavých. Velká odlišnost je mezi v mnoha barvách hrajících kohoutech a peřím menších slípek, které mají nenápadnou béžovou nebo světle hnědou barvu s tmavšími skvrnami ve středu jednotlivých per. Původní areál bažanta obecného zahrnoval větší část Asie od Gruzie a severovýchodního Turecka přes centrální Asii až do Číny, Vietnamu, Koreje a na jižní Sibiř, kde představuje hranici rozšíření řeka Amur. Vyskytuje se také na ostrovech Tchaj-wan, Hainan a v Japonsku.
V českých zemích je chov bažantů doložen poprvé roku 1330. Zde byli bažanti chováni pouze v bažantnicích a teprve od 19. století také ve volných honitbách. V Čechách dnes představuje bažant nejvýznamnější pernatou lovnou zvěř.
Jestliže vyhrajete v tombole na mysliveckém bále čerstvě uloveného bažanta, věřte, že je to výhra za trest. Pokud nemáte vhodné prostory a známého „nimroda“, který vám poradí a pomůže bažanta správně zpracovat (oškubat, vyvrhnout, nechat vyzrát, naporcovat apod.), nezbývá, nežli rychle nastudovat příslušné myslivecké publikace. To se nám v naší domácnosti stát nemůže, protože kupujeme zvěřinu (i bažanta) profesionálně upravenou k přímému kuchyňskému zpracování (byť většinou ve zmrazeném podání).
K našemu receptu jsme vybrali bažantí stehýnka bez kůže. Bažant není kuře, a pokud bychom jej chtěli nějakým gastronomickým způsobem připodobnit k domácí drůbeži, tak spíše ke kohoutu. To znamená, že tužší maso vždy raději dusíme, nežli pečeme. Proležení bažanta v základu před vlastní tepelnou úpravou má velký chuťový význam…