Halászlé znamená v překladu z maďarského jazyka rybí polévka (halász- ryba, léves- polévka). Tato maďarská specialita ze sladkovodních ryb (kapra, sumce, okouna, štiky, pstruha, jesetera a dalších) vznikla jako kotlíkový pokrm rybářů v oblastech kolem řek Dunaje, Tisy a jezera Balatonu (odtud jsou první dochované písemné záznamy z panství Festetics v Keszthely – okolo roku 1 800). Dnes je halászlé známé po celé Evropě.
Existuje mnoho regionálních i rodinných maďarských variant na tuto polévku (liší se v použití rajčat, brambor, kořenové zeleniny, koření apod.), které vždy spojuje dominantní použití papriky čerstvé i mleté sušené, sladké i pálivé. Proto bývá tato polévka více či méně pikantní. Polévku vaříme ve dvou etapách. To znamená, dobrý vývar z hlav, kostí a ořezu sladkovodních ryb, který nad rámec klasického rybího vývaru již částečně doplňujeme rajčaty a čerstvou i mletou paprikou. Ze scezeného vývaru dále připravujeme polévku, kde kromě cibule a rajčat opět hrají hlavní roli papriky. Teprve finální vložkou do polévky jsou filety ryb (případně mlíčí a jikry, které pokrm příjemně doplní).
V našem receptu používáme zásadně filety bez kůže (vařená rybí kůže často strávníky odradí). Drobné kůstky v rybím mase jsou v polévce též nepatřičné, proto vybíráme druh bez těchto kůstek (např. okouna nilského na rozdíl od okouna říčního), nebo si musíme dát práci s důkladným vykostěním filetu (třeba i pinzetou). Filety zajisté překrájíme na větší kousky, abychom dostáli původní kotlíkové receptuře…