Pokrm s názvem „Vejce Benedikt“ se stal světovou snídaňovou či přesnídávkovou klasikou. Pravdou je, že jeho příprava je trochu časově náročnější, než namazat chleba s máslem, ale proč si třeba ve dnech volna nepřilepšit?
Díky tomu, že historie této speciality je spjata s několika legendami, je těžké dopátrat se, odkud tento recept vlastně opravdu pochází a podle koho vlastně byl pojmenován. Možná podle burzovního makléře Lemuela Benedicta, který si údajně v newyorském hotelu Waldorf Astoria ke své snídani nadiktoval suroviny tak, aby se zbavil kocoviny a o popularizaci receptu se zasloužil hotelový vrchní číšník Oscar Tschirky. Třeba jako první připravil vejce Benedikt Charles Ranhofer, šéfkuchař z restaurace Delmonico, pro milionáře LeGranda Benedicta nebo u zrodu této speciality stojí komodor Elias Cornelius Benedict. Je též možné, že je pokrm nějakým způsobem spjat s řádem benediktinských mnichů. Recept na vejce Benedikt mohl sice vzniknout ve Spojených státech, ale ty nejdůležitější ingredience pocházejí zásadně z Evropy. Vždyť původně se šunka a vejce podávaly výhradně na anglickém muffinu a jako přeliv přes ztracené (pošírované) vejce bývá nejčastěji používána holandská omáčka, která patří mezi základní francouzské omáčky.
Základní recept na vejce Benedikt (na másle rozpečené bílé pečivo s plátkem teplé šunky a zastřeným vejcem přelitým holandskou omáčkou) se samozřejmě dočkal drobných i výraznějších obměn i s novými názvy. Místo šunky špenát (Florentinské vejce), výměna šunky za plátek uzeného lososa (vejce Hemingwai) nebo nahrazení holandské omáčky za omáčku mornay, což je varianta bešamelové omáčky se sýrem (vejce Mornay). Při přípravě této luxusní snídaně nebo svačince v naší domácí kuchyni jistě nebudeme brát zřetel na použití originálních anglických muffin (můžeme použít jakoukoli dobrou bílou žemli – housku, kaiserku). Naším doporučením je nahradit klasickou holandskou omáčku výraznější omáčkou beárnskou.