Patří mezi základní omáčky, původně z francouzské nebo dokonce z italské kuchyně, která ve světě i u nás zapustila své kořeny. S původem této omáčky by se dalo jistě dlouze spekulovat, protože i v české kuchyni je užívána od nepaměti, snad jen možná s rozdílem, že se jí neříkalo bešamelová, nýbrž třeba mléčná nebo smetanová (podobně se to týká omáčky velouté). Princip je však stejný. Bešamel je vlastně takový základní mustr, jenž si upravujeme podle receptu právě připravovaného pokrmu, kterých je nejen v české kuchyni nepřeberně. Takže při přípravě bešamelové omáčky rovnou přidáváme požadované suroviny podle dané speciality, a naopak některé ingredience můžeme z tohoto základního receptu vynechat nebo je nahradit jinými (to se týká pepře a muškátového oříšku).
Bešamelová omáčka se nejčastěji používá jako rychlý, různě dochucený doplněk (přeliv) k vařeným či pečeným masům, zelenině, těstovinám nebo k pokrmům z minutkové kuchyně.