Sůl je jedním z nejstarších (od doby kolem roku 6 000 př.n.l.) a nejobvyklejších dochucovadel, které lidstvo v potravinářství používá. Není to koření v pravém slova smyslu, spíše pochutina. Základem většiny kuchyňských solí je minerál (čili nerost) chlorid sodný. Hlavní rozdělení kuchyňských solí je podle původu na sůl kamennou (ta je vytěžená jako hornina) a mořskou sůl (ta se získává odpařováním mořské vody. Za zajímavost stojí, že chlorid sodný lze získat i ze sladké pramenité vody, pokud je více bohatá na minerály.
Bez soli si kuchtění neumíme představit, je prokázáno, že bez osolení jsou některé potravinové suroviny nepoživatelné.

Kromě základní funkce dochucení pokrmů má sůl i důležitou roli jako konzervant. Dále sůl slouží též jako nástroj pro „zkřehčení“ surovin (hlavně mas při nakládání), můžeme ji použít pro „vypocení“ vodnaté zeleniny apod. .
Jednoduše řečeno v kuchyni je opravdu sůl nad zlato.

Dlouholetými vědeckými výzkumy bylo prokázáno, že sodík je pro (nejen)lidský organismus nezbytný! A právě sůl je nejlepším přirozeným zdrojem sodíku. Navíc od 20. století bývá jedlá sůl velmi často jodizovaná (nedostatek jódu vede k onemocnění štítné žlázy (struma).

Ovšem všeho moc škodí. Na druhou stranu bylo prokázáno, že nadměrná konzumace soli zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění (tedy srdce a cév).
Avšak co je to nadměrná konzumace soli? Světová zdravotnická organizace doporučuje cca 5 gramů soli denně (to je přibližně 10 větších špetek nebo polovina větší polévkové lžíce). To je poměrně dost a nás domácí kuchtíky to trápit nemusí (ani pokud jsme zvyklí solit více). Ostatně výzkumy a názory vědců se časem mění, vzpomeňme třeba na dlouholetou kampaň proti škodlivosti kávy na lidské zdraví, kdy opak se ukázal pravdou.Statistiky však uvádějí prý stále nadměrnou (i když v poslední době výrazně klesla) konzumaci soli v českých zemích (čert ví, kde berou statistici relevantní údaje pro výpočty). Zde je však zahrnuta veškerá spotřeba soli jenž nejvíce bývá zastoupena v konzumaci výrobků potravinářského průmyslu (hlavně v syntetických polotovarech, různých dochucovadlech, instantních vymožeností, chipsech a jiných různých výrobků, kde sůl kromě syntetických éček slouží jako konzervant). Takže zde se ukazuje jistá statistická nezodpovědnost pro předkládání údajů pro širokou veřejnost. Pro potivou domácí výrobu pokrmů (včetně domácích polotovarů) jsou takovéto statistické údaje přímo zavádějící.
Takže, obrazně řečeno, pokud příliš neholdujete výše zmíněným „šmakuládám“ potravinářského průmyslu, nemusíte se zastavovat třeba nad tím, zda si krajíc chleba s máslem osolíte dle chuti, více či méně…
error: Kopírování obsahu je zakázané