Česká kotlina, včetně Moravy a Slezska je právem považována za srdce Evropy. To platí i v oblasti gurmánských specialit.
Jsme centrem světového dění v oblasti gastronomie. Známe a umíme připravit mnoho pokrmů z celého světa (včetně přizpůsobení dosažitelných surovin v naší domácí kuchyni a našim chutím i středoevropským žaludkům). Na druhou stranu máme nevyčerpatelnou studnici našich národních pokrmů. Řada z nich je absolutně daná, ale u některých vznikají polemiky. Jako ukázku jsme v tomto komentáři vybrali dva recepty z české kuchyně, které se mylně zařazují do jiných národních oblastí.
„Segedínský guláš“ Segedínský guláš | S Vlkem za plotnou je jednou z variant na mnoho gulášových specialit tohoto českého pokrmu. Těžko se při historickém bádání dopátrat opravdové pravdy opředené mnoha uměle vytvořenými legendami pro zdůraznění maďarského původu. Jasné je, že Maďaři při pojmu „gulyás“ vždy představují polévku (mimochodem výbornou). Čechy jsou naopak gulášovou – omáčkovou velmocí, a tak můžeme pouze spekulovat, zda podnět na tento pokrm, který se u nás ve formě gulášové omáčky vaří běžně je ryze českého původu, nebo zda je „Segedínský guláš“ blíže spojený s městem Szeged. Jisté je, že jediný pokrm z maďarské gastronomie blížící se k českému guláši je „perkelt“, takže není důvod náš „segedín“ považovat za jakýsi převzatý převzatý pokrm z maďarské kuchyně (ostatně české speciality bývají často nazývány různě podle měst či států, i když se jedná často o náš výsostný národní pokrm). Naopak je k úvaze, zda ve středověku v rámci uherských nájezdů si Maďaři alespoň něco dobrého od nás neodvezli (včetně receptu na český guláš z kterého vznikl maďarský perkelt). Takže můžeme tvrdit, že i „Segedínský guláš“ je jasnou českou specialitou, pouze s názvem maďarského města. Jako důkaz největší je prostě fakt, že tento omáčkový pokrm si prostě v maďarsku běžně nedáte.
„Švédské masové kuličky“ Švédské masové kuličky | S Vlkem za plotnou je všem známý pokrm skládajícího se z kuliček mletého masa a smetanové omáčky hořčicového či koprového nádechu. Ve skadinávských zemích je to hit (ve Švédsku jsou to kuličky, v Norsku spíše placičky). Co je společné na tomto pokrmu oblíbeném v severských zemích je mleté maso (nejčastěji ze zvěřiny) a hutná omáčka z kvalitní smetany (různě dochucená). Hospodyňky těchto severských oblastí připravují pokrmy na tomto základě mnoha způsoby. O vzniku původního receptu, nápadu na základní suroviny na omáčku i mleté maso kolují různé legendy. Důvěry hodné historické prameny však jasně hovoří, že si recept na toto mleté maso se smetanovou omáčkou si Švédové domů přivezli z Moravy po skončení třicetileté války (údajně i s kuchařen z jednoho valdštejnského panství). Jasné je, že tento pokrm se dočkal zejména ve Švédsku takové obliby, že jej dodnes prezentují Švédové jako národní specialitu. A přesto dovolili špatnou prezentaci tohoto skvělého pokrmu v podobě bistra u svých řetězců IKEA. Historický původ k tomuto receptu můžeme ponechat stranou. Ale v zmíněném obchodním domě nemáme šanci ochutnat opravdovou specialitu švédské kuchyně (nemají tam kuchaře, jen rozmrazovače nechutných éčkových polotovarů). Raději si dáme sami práci s mletým masem (nemusí to být nutně zvěřina) a omáčkou v naší domácí kuchyni, třeba podle našeho receptu na českou (lépe řečeno moravskou) klasiku ve švédském podání…
Nejnovější komentáře