Sezóna medvědího česneku právě probíhá.

Říká se, že tato bylina vděčí za svůj název opravdu medvědům, kteří ji vyhledávali po dlouhém zimním spánku. Podle jiné legendy takhle česnekové listy pojmenovali staří Germáni, jenž věřili, že jim dodají tu pravou medvědí sílu.

Medvědí česnek (Allium ursinum) je vytrvalá léčivá bylina s podzemní 4-6 cm dlouhou cibulí. Sbírají se však především listy. Obrovský obsah vitamínu C, který je v medvědím česneku obsažen, jakož i detoxikační účinky, nejlépe zachováme konzumací v čerstvém stavu (třeba posypat nasekanými listy krajíc chleba s máslem či ozdobit vařené brambory nebo kaši místo pažitky), nebo přidáním do pokrmu až v samém závěru tepelné úpravy. Charakteristická česneková vůně medvědího česneku (lidově též lesní česnek) si nezadá s česnekem setým, jeho chuť je však výrazně jemnější. Proto je často vyhledávaný i lidmi, kterým stroužky klasického česneku setého nesvědčí.

Listy medvědího česneku si můžeme nasbírat v našich lesích od konce února (v teplejších letech), někdy až do konce června, zejména ve vlhčích, spíše stinných místech (např. u potoků), kde vytváří typické a někdy velmi bohaté porosty. Od záměny s jedovatou konvalinkou nás spolehlivě ochrání specifická česneková vůně v prstech z promnutých listů.

Listy medvědího česneku (pravého či ukrajinského) v chladu vydrží poměrně dlouho, pro delší uskladnění můžeme tuto výjimečnou léčivou bylinu zamrazit, nebo upravit do podoby pesta, například s jádry piniových, vlašských či kešu ořechů. Sušení se nedoporučuje, ztrácí na chuti, vůni i vitamínech.

Hovězí kližka na medvědím česneku“ je ukázkovým receptem, kde náš domácí polotovar „Pesto z medvědího česneku“ využíváme již při počátečním marinování kližky. Samotné čerstvé listy přidáváme až na samý závěr, abychom v pokrmu zachovali co nejvíce blahodárných účinků této skvělé byliny…

error: Kopírování obsahu je zakázané