Čtrnáctého února se tradičně slaví svátek svatého Valentýna. Tento den je věnován všem zamilovaným a oslavě lásky i vzájemné náklonosti mezi partnery. Původ tohoto svátku je však opředen legendami, tudíž jeho vznik není zcela zřejmý.
Již ve starověkém Římě se v polovině února slavil pohanský svátek „Lupercalia“. Tento svátek byl mimo jiné zasvěcen také zakladatelům Říma, Romulovi a Removi, které podle legendy odkojila vlčice (lat. vlk – lupus, odtud tedy název tohoto svátku). Jednalo se o svátek hojnosti a plodnosti, který byl provázen různými rituály mezi muži a ženami a pozdější křesťanské církvi se samozřejmě nelíbil a snažila se ho všemožně zakázat. To, že i po zákazech vždy v lidech přetrvávají vžité zvyklosti, které nelze vymýtit si tehdejší církevní hodnostáři uvědomili, a tak papež (Gelasius I., kolem roku 493) raději pohanský svátek Luperkálie pouze nahradil křesťanským svátkem svatého Valentýna.
Ovšem to jsme při pátrání o pravém významu svátku spojovaném se jménem Valentýn spadli z bláta do louže, protože křesťanská historie zná hned tři postavy nesoucí jméno svatý Valentýn (Valentinus), resp. dvě z nich by se (opět pouze podle legend) mohli vztahovat k valentýnskému svátku.
Jeden svatý Valentýn tajně oddával zamilované vojáky, kteří měli nařízeno nejprve vykonat vojenskou službu jako nesezdaní muži. Byl však odhalen a 14. února popraven.
Ten druhý Valentýn byl podle bájného příběhu vězněm odsouzeným na smrt za napomáhání útěku mučených křesťanů z římského vězení. Tento Valentýn se během svého věznění prý zamiloval do žalářníkovy dcery a poslední svůj milostný dopis zakončil podpisem „od tvého Valentýna“ (odtud snad pramení zvyk předávání milostných psaní a valentýnských přání).
Romantický nádech získal tento svátek až v novodobých dějinách. Valentýnský svátek má největší tradici v anglosaských zemích, ale svoji cestu si našel i k nám. Ta byla přerušena hlavně v druhé polovině minulého století, když se propagace tohoto „západního“ svátku politicky jaksi nehodila našim soudruhům. Jak je ta mocnářská politika ve světových dějinách podobná. Nejprve církev, o hodně století později komunisté.
V současné době je svátek zamilovaných hodně „pokřiven“ pro komerční účely obchodníků a mnoho lidí jej vnímá jako marketingový tah pro jejich zvýšený prodej a zisky hlavně ze zbytečností. I tak se najde celá řada jeho příznivců, kteří si uvědomují, že svou lásku lze vyjádřit i malou drobností.
Velice hezkým vyjádřením lásky je třeba pozvání svého milovaného na dobrou večeři. Ano, můžeme využít služeb některé dobré restaurace (třeba pokud nemáme vlastní zázemí nebo vztah s partnerem je ještě mladý). Ale to je ta lacinější varianta (nemyslíme finančně, ale tím co člověk udělá). Pozvání do soukromého, domácího prostředí a vlastní příprava pokrmu dává prostor k daleko silnějšímu zážitku, ať připravuje pokrm ona či on jako překvapení nebo se na něm podílejí oba společně.
Takovýto večer ve dvou si jistě zaslouží i přípravu pokrmu nevšedního, svátečního, třeba takového, který bychom si rádi objednali ve zmíněné luxusní restauraci. K tomu chceme přispět naším tipem na pokrm, jako stvořený pro přípravu pro dvě osoby. Je jím náš recept na „Chateaubriand s omáčkou z demi glace a zámeckou zeleninou„.
Ano, jedná se o specialitu se zvučným jménem, ale její přípravu hravě zvládnete díky našemu podrobně napsanému receptu (kromě jiných vychytávek přesně uvedené teploty i časy potřebné ke správnému upečení masa, v neposlední řadě poznání, že ani k tomuto receptu nepotřebujete nutně vpichový teploměr). Samotná tepelná úprava masa i vlastní zhotovení omáčky omáčky nezabere mnoho času (snad jen s přílohou v slavnostním – zámeckém stylu si dáme trochu víc práce) a mnoho nenaruší sváteční večer.
O to více však dbáme na předpřípravu surovin. Naložení masa den předem je jednoduché. Avšak zhotovení domácího polotovaru „Demi-glace„ je na čas náročnější proces. Je to surovina u které nemáme jinou možnost, nežli si ji vyrobit sami. Koupením syntetických náhražek pod tímto názvem bychom zahodili veškeré své snažení, čas i drahé suroviny použité v tomto receptu. Je to stejné jako bychom chtěli uvařit kvalitní vývar z nějakého syntetického prášku či kostky nebo zkoušeli připravit tradiční českou rajskou omáčku pouze z kečupu, bez základu z kořenové zeleniny. Takže demi glace si připravujeme raději s dostatečným předstihem, ostatně tento domácí polotovar upravený třeba do podoby kostek a zamrazený je skvělý pro mnoho upotřebení v naší domácí kuchyni (hlavně při přípravě minutek).
Recepty předkládané zde na webu i v naší připravované knize jsou (i co se složitosti přípravy týká) velmi rozmanité. Dnes zmíněné patří k těm trochu náročnějším (s oblibou je nazýváme pro ty co mají „vyšší dívčí“). Právě proto jistě oceníte jistou podrobnost našich receptů, tak aby podle nich mohl uvařit opravdu každý…
Nejnovější komentáře