Podnět k dnešnímu komentáři jsem získal díky reakci pana Petra na náš příspěvek k polévce „Halászlé“ na Facebooku (prezentujeme zde ukázky receptů s odkazy na naše webové stránky).
–Dnešní náš tip (na druhou adventní neděli) je maďarská rybí polévka „Halászlé“, která může být i skvělou obměnou na našem štědrovečerním stole. Jen v tento čas musíme vít za vděk zeleninou (rajčaty a paprikami) z celoročně fungujících skleníků.- Náš text k příspěvku.
–Rajčata a papriky se dají koupit konzervované – určitě je to lepší varianta, než z těch skleníků.- Tolik krátký, ale výstižný komentář pana Petra.
Petr má pravdu, i když pouze částečnou. Problematika nákupu kvalitních surovin je daleko širší a netýká se pouze zmíněné maďarské rybí polévky.
Ještě na okamžik zůstaňme u naší polévky. Je to specialita založená hlavně na čerstvých surovinách, tzn. ryby a zelenina, hlavně na paprice čerstvé i paprikovému koření v tomto pokrmu záleží. Halászlé se připravuje vždy ze specifického rybího vývaru a finálně se dohotovuje s rybími kousky a zeleninou, zvláště paprikou (je to poměrně náročnější recept na danou specialitu srovnatelný třeba s přípravou boršče nebo naší svíčkovou). Přiznejme , že zastoupené čerstvé rajče lze v tomto receptu nahradit konzervovaným (zde máme alespoň nějakou šanci, že jsou použitá rajčata vypěstovaná na přírodní bázi, ale to se na etiketě výrobku těžko dozvíme, takže loterie) . U paprik to ale nelze.
A nyní jsme u zásadního dilema, zda tuto polévku vařit pouze v sezoně čerstvých paprik či využít produktů velkokapacitního skleníků. Přitom se zdaleka nejedná pouze o zmíněnou polévku (co třeba zeleninové saláty v zimě).
Uměle pěstovaná zelenina ve velkých sklenících není přírodní produkt. V supermarketech to nejvíce vnímáme na rajčatech, kdy si domů přineseme něco, co jako rajče vypadá, ale už tak nevoní ani nechutná (podobné je to i s dalšími druhy zeleniny i ovoce). Všichni vidíme ten rozdíl mezi zeleninou vypěstovanou na domácí zahrádce (potažmo při zahrádkářském pěstování ve velkém) a skleníkovými produkty, ale ne a ne přijít na kloub tomu proč tomu tak je. Vždyť ta zeleninka ve sklenících které jí poskytují veškerý luxus (teplo i světlo) se musí mít báječně. Nejsem biochemik (pouze spotřebitel prahnoucí po kvalitním produktu) a tak jsem dlouho pátral proč tomu tak je. Náhodná reportáž v televizním vysílání, kde představitel nejmenovaného moderního skleníku představoval jeho výhody mně otevřela oči. Jasně zde popisoval pěstování rajčat: rostliny nejsou vůbec v půdě nýbrž pouze ve vodě a „výživa“ je soustavně dodávána po kapkách z obrovských nádob. Tepla a světla mají tyto ubohé rostliny stále dost, čili 24 hodin denně stejně. Zapomněl však dodat jaké výživové hodnoty rajčatům místní chemici namíchali. A to je vlastně podstata umělého pěstování různých druhů
zeleniny, potažmo i některého ovoce a vlastně i odpověď na otázku proč tyto produkty jako zelenina vypadají, ale tak nechutnají ani nevoní – nepřirozené podmínky pro rostliny kombinované s chemickou výživou!
Že takto, nikoli vypěstované, ale „vyrobené“ produkty běžně vidíme ve všech supermarketech jsme si již zvykli. Bohužel se s nimi často setkáváme na tzv. „farmářských trzích“ (ve velkých městech v převážné většině). Jaksi díky neskutečné byrokracii měst a obcí se vytratila skutečná podstata těchto trhů, tou je prodej nadúrody drobných
pěstitelů (ještě že nedošel absurdní systém EET až sem).
Nesmíme zapomenout na dovoz a to zejména z teplejších krajin. Ten se nedá zaškatulkovat, je to otázka podle širokého spektra odrůd ovoce i zeleniny. Můžeme zde zmínit drobný detail třeba opět u rajčat. České rajče ze zahrádky má jedinečnou příjemnou a říznou chuť, zatímco rajče z jižních zemí bývají více sladká, což nám nemusí vždy vyhovovat a chutnat. To je však otázka názoru, ale nejen mého. U jiných produktů to může být naopak.
Co říci na závěr? Snad jen to, že jsme zaznamenali v současné energetické krizi jisté signály, že by mnohé zmíněné umělé výrobny zeleniny díky vysokým nákladům na svícení a topení mohli zrušit provoz. Svět by se nezbořil, hold bychom se vrátili k praktikám našich předků a více si vážili sezonních produktů a připravovali si domácí polotovary na zimu, jak tomu bývalo zvykem. Ale tomu nevěřím, protože chemická zelenina díky vyspělé logistice (ano přesně té kamionové, která nejvíce ničí naše pomalu budované silnice a dálnice a ucpává dopravu) přijede do našeho supermarketu odjinud (tam kde budou svítit a topit levněji, třeba ze sousedního Polska)…
Nejnovější komentáře